Je to náš problém.
Horuji tedy pro více víry a méně konzumu, mamonu, vlastnění a hromadění.
Když říkám víru, nemám tím na mysli víru církevní, ale nikomu ji nechci ubírat. Je to každého volba. Já osobně volím ne levici, ne pravici, ne střed, ale víru v sebe. Učím se tomu. Učím se věřit ve své lidství, učím se věřit v to, že každý zde má nějaké poslání, které by měl rozluštit a naplnit. Učím se věřit, že lidská bytost je ve své podstatě plná dobra (jen jsme na to někdy zapomněli).
Učím se věřit..... je toho hodně na učení a každý si může dosadit tu svoji učební látku..
Navštívil jsem, jako každý rok rodiště mého otce v jedné malinké šumavské vesničce. Kromě památné, několikasetleté lípy zde stojí zanedbaný, ale konečně již opravovaný malý vesnický zámeček. Na jeho zdi se objevila nová pamětní deska místního rodáka, významného teologa lateránské univerzity v Římě prof. Boublíka s vše říkajícím textem:
" Blažení, kdo riskují ztroskotat v moři nejistot a úzkosti v očekávání příchodu Lásky".
Oni mají jinou víru. Pod tímto pojmem myslím všechny, kteří dokázali nepodlehnout víře v konzum, mamon, vlastnit, hromadit, a mají plný můj obdiv ti, kteří podlehli, ale došli k uvědomění a cestu téhle víry dokázali opustit. Mám pocit, že v mém okolí je více mladých lidí, kteří v této moderní víře nenašli smysl svého života a jdou cestou kultivace vnitřní víry. Žít prostě a jasně v souladu, v rovnováze.
Vnímáme ten rozdíl? Na jedné straně konzumní společnost, vira v peníze. Na druhé straně společenství lidí, kteří chtějí žít s vnitřní vírou a souladu s přírodou a svoji vnitřní Láskou. Vždyť jaký máme vztah k sobě a přírodě, takový máme vztah ke své matce a otci a potažmo všem.
Co více říci na závěr? Znám osobně pár takovýchto Blažených. Obdiv jim.
Z myšlenek a prožitku sepsal: Chalupský Pavel
Pavel Chalupský
Jsou lidé, jsou věty...
které si pamatujeme celý život. A mohou to být náhodní lidé, náhodné věty. Tak to v životě chodí. Nic není náhoda, je to jen zatím nepoznaná zákonitost. Proto se nám v určitý okamžik...
Pavel Chalupský
Nestěžujme si.
Opravdu. Zkusme si nestěžovat. Je asi otázkou na co, či koho. Je otázkou v jakém směru, ale zkusíme se dnes zamyslet nad stěžováním, kterým jsme si prošli asi všichni z nás.
Pavel Chalupský
I tohle je radost.
I tohle je kousek štěstí. Radosti a prožitků štěstí není nikdy dost. Každý z nás si umíme radost sami udělat, kousek štěstí prožít a když nám k tomu pomůže někdo druhý, tím lépe. Vše jsem potkal...
Pavel Chalupský
Ach, ta naše očekávání.
A ještě jednou, Ach, ta naše očekávání. Tušíte, jak nám ovlivňují život? Ovlivňují, to si pište. Jen se nad nimi zkusme zamyslet, vždyť nás atakují každý den. Každý den něco očekáváme a pak...
Pavel Chalupský
Podobnost nikoliv však náhodná.
Je 22. únor. Venku jak na jaře a ne uprostřed kalendářní zimy. Co se dá dělat. Milovníci zimních sportů si radovánek neužívají, silničáři si lebedí a řidiči jsou taky spokojení. Procházím městským parkem a...
Pavel Chalupský
Kolik jazyků znáš...
tolikrát jsi člověkem. Se vším se dá polemizovat. Cizí jazyk se učiti, ale hlavně na svůj mateřský nezapomínati. Všichni a všude mluví o cizích jazycích. Víte, že existují i jiné jazyky? I ty je vhodné znát a umět. Třeba...
Pavel Chalupský
Ve škole nás to neučili...
a tak jsem se rozhodl, že si doplním vzdělání. Finančí vzdělání. Člověk se má stále učit, a tak jsem navštívil základní seminář. Zdůrazňuji základní. Naslouchal jsem různým finančním a ekonomickým poučkám a jedna zní...
Pavel Chalupský
Nechte už těch válek.
Když je skutečná válka, tak je opravdu válka. Nazývejme ale události a jevy pravými slovy a bude méně válek. Každé slovo má přece primární význam. Příklad. Čro o vnitropolitické situaci v Polsku. Pomalu usínám a..
Pavel Chalupský
Mé větrné mlýny.
Nechci a nebudu don Quijotem. Chci Vám jen ukázat moji cestu. Ne boj s větrnými mlýny. Bude to cesta možná dlouhá, možná trochu nepohodlná, ale smysluplná. Jdeme na to.
Pavel Chalupský
Malé jazykové okénko.
Některá slovní spojení mě neustále fascinují, vyvolávají lehký úsměv, někdy rozpaky a někdy si říkám, kdy už to přestaneme říkat. Zejména, když je slyším od redaktorů různých médií. Nechci být hnidopychem, ale když slyším z TV...
Pavel Chalupský
Host do domu...
Bůh do domu. Tak bylo kdysi psáno nade dveřmi v mnoha staveních a hospodách po zemích českých, moravských, slezských, chodských...a abych nezapomněl i pražských. Indiánské přísloví zní...
Pavel Chalupský
Když nastane ten čas.
A kdy jako nastane? Až opadá listí z dubu? Až nám budou lítat pečení holuby do huby? Až všichni dojdeme k osvícení? Až se i ten nejčistší ušpiní? Až kapka vody rozlije oceán? Až zjistíme, že i mravenec je moudřejší? Nastal čas...
Pavel Chalupský
Nové přikázání?
Již delší dobu nad ním přemýšlím když sleduji mediální scénu. Proč? Protože kolem sebe vidím, slyším, jak jsme zahlcováni, a myslím zcela záměrně, mnoha a mnoha informacemi. O mnohých, mnohých z nich mám jasný názor. Škvár. Proto...
Pavel Chalupský
Trochu jiná zavařenina.
Taky vzpomínáte na letní období? V plném proudu je zavařování třešní, jahod, angreštu... Výroba různých marmelád a povidel z darů našich zahrad? A ta vůně, ta chuť, ta ryzost. Zavařovat se dá lecos. A co si zavařit...
Pavel Chalupský
To je ale krásná představa.
Člověk by měl umět žít svými představami, sny, vizemi. Vždyť jsou kořením, krásou, živou vodou života. Někomu se představy splní, někomu ne. Je to proto, že představa nebyla v jeho souladu. Takový je život. A co představa...
Pavel Chalupský
Jsem nemocný. Nemocný?
Co se dá dělat. Vždyť je zima, nezima, plýskanice, všude samý viry, chřipková či jiná epidemie na obzoru. Vždyť to všude říkají i píšou. Ano, člověk omarodí. Proč ale marodíme...?
Pavel Chalupský
Oni a bůh.
Oni, zájmeno ukazovací. Dobře, ale kdo ONI. Dalo by se říci kdokoliv mimo euroatlantický civilizační okruh. Dobře, ale specifikujme blíže. Kdokoliv, kdo není postižen světem konzumu. ONI totiž...
Pavel Chalupský
Co když moje není moje.
Co je moje, to je přece moje. Co je moje, je moje vlastnictví a na to se nesahá. Moje vlastnictví je přece svaté, tedy nedotknutelné. To určitě. Zde se ale pohybujeme v hmotné rovině. Zkusme si představit, že...
Pavel Chalupský
Žárlivost....
má mnoho podob, jevů a stádií. Chci být špatným prorokem, ale asi to zná každý. Pamatuji první žárlivost, kterou jsem prožil na 1.stupni ZŠ. Má tajná láska si sedla při obědě k Pepíkovi. No, právě k Pepovi. Hrůza, muka, ale...
Pavel Chalupský
Když jedete s vnoučaty na hory.
Jo, maminky to nemají jednoduché. Každodenní starosti o ratolesti. No, co ale potom MY dědové, když se rozhodneme k všeobecné radosti maminek vzít vnoučata na hory. Stačí i na jeden den. A pak to začne...
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 706
- Celková karma 12,31
- Průměrná čtenost 369x
Pracoval jsem 31 let jako policista. Tuto práci jsem vnímal jako službu pro občany. Po odchodu od policie jsem se začal hlouběji zamýšlet nad podstatou lidského bytí a života na Zemi, vztahu k přírodě, vztahům mezilidským a partnerským. Nechci kohokoliv poučovat, jenom nabízím jiný, trochu neotřelý pohled na daná témata.