A celý svět si oddechl.

Nebo spíš internet? Co teď bude zaplňovat stránky internetu, novin, televize? O čem se bude diskutovat na pracovištích a v hospodách? Nemyslím tím mistrovství světa ve fotbale, ale záchranu dětí z jeskyně v Thajsku.  

Každá záchrana lidského života je ocenění hodná. Ne každá záchrana lidských životů naplňuje stránky internetu. Přitom každý život píše svůj příběh.

Uvědomujeme si vůbec, že každý den na světě umírají tisíce, možná desítky tisíc lidí vlivem podvýživy, nedostatkem vody, nemocí, válečných konfliktů? Ale ti mají smůlu. O nich nic nevíme, ti nejsou středem pozornosti PR agentur, či médií. Proč?

Proč školáky z Thajska zvou na finále mistrovství světa ve fotbale? Jsou to mladí fotbalisté. Tisíce jiných dětí na světě mají třeba stejné sny, ale nemají tu možnost. Umřou dříve, než dostanou možnost kopnout si do míče.

Proč o školácích z Thajska chce slavný Holywood točit filmy? PR mágové v tom cítí nejen silný příběh se šťastným koncem, ale hlavně velké peníze. Na film o umírajících dětech hladem, žízní, nemocemi, či rukama vojáků by nikdo zřejmě nestál. Jinak by už byl dávnou natočen a získal Oskara.

Natočí se jen to, co se hodí. Denně umírající děti se zřejmě vidět nechce. Raději před tím zavřeme oči. Tam totiž tak nějak nebývá šťastný konec. Happy end.

Já jsem vydechl. Oddychnu si, až nebudou žádné děti, NIKDO umírat na následky hladu, nedostatkem vody, léků, nebo následky válek.

Z myšlenek a internetu sepsal: Chalupský Pavel