Byl většinou jediný, kdo se nebál říci králi pravdu. Buď přímo, či v hádankách, či jinotajích. Moudrý král uhodl. Jeho rádcové ne. Měli strach. Strach o své teplá, různými prebendami oplývající místečka. Říkali králi jen to, co slyšeti chtěl.
Jak čas plynul, z králů se stali prezidenti. Moudří šaškové zmizeli. Rádcové zůstali stejní a z šašků zdělili jen boty do špice. Ano pane prezidente. Ano pane ministře. Stejně jako dřív se z nich stali jen nohsledi, intrikáři, nosiči kufříků, přebírači darů a podavači medailí.
Strach o teplá, různými prebendami oplývající místečka zůstal stejný, ne-li větší.
Moudrý král měl šaška. Byl to jeho důležitý rádce.
Navrhuji ustanovit panu prezidentovi do funkce hradního šaška. Pan prezident totiž nepotřebuje mít kolem sebe nohsledy, intrikáře, nosiče kufříků, přebírače darů a podavače medailí.
Potřebuje mít u sebe hradního šaška, který
mu bude beztrestně říkat pravdu do očí.
mu beztrestně řekne, že král (prezident) je nahý.
mu beztrestně řekne, že se nemusí stavět do role nechytřejšího, nejvtipnějšího, nejsatiričtějšího, nejbonbotnějšího, všeznalého, egoistického, vulgárního.
který mu beztrestně řekne, že stačí býti Č L O V Ě K E M .
tak ho prosím společně najděme. Je to v zájmu našeho království.
Z myšlenek při čtení pohádky vnučce sepsal: Chalupský Pavel