Není dar jako dar.

Kdo z nás není potěšen tím, když je obdarován. Ať od svých blízkých, či kamarádů. Někdy jsme darem překapeni mile, či nemile, ale přijmeme jej. Ale co dary…  

...které od života dostáváme každý den?

Jaké že to dary dostáváme každý den? Jsou to dary, které si v každodenním shonu ani neuvědomujeme. Cokoliv nás potká je darem. Ať v kladném, či “záporném” smyslu vnímání. Vše má nějaký hlubší, výukový smysl. Proto jsme ten “dar” obdrželi. Neznáme v tu chvíli celý příběh a nevidíme za životní oponu.

Je pouze a jen pouze na nás, zda jeho “obdržení” dokážeme rozklíčovat. Zda dokážeme pochopit jeho vnitřní podstatu, poselství. Není třeba spěchat, tlačit na pomyslnou pilu. Jakmile přijde ten správný čas a pokud budeme vnitřně nastaveni na danou vlnu, “dar” pochopíme. 

Myslím, že základní premisou je “dar” přijmout, i když si v tu chvíli říkám proč zrovna JÁ. Proč zrovna JÁ jsem dostal takovýto “dar”, který prostě nechci. Vesmír se ale nemýlí. Každý z nás dostane v daný okamžik přesně to co potřebuje dostat, aby měl možnost dát se do vnitřní rovnováhy, aby pochopil, a nastavil své vnitřní zrcadlo a podíval se sám na sebe.

Pak dokážeme přijmout každý dar dnešního dne a poděkovat.

Z myšlenek sepsal: Chalupský Pavel