Nejdříve jsme si upletli bič...

a bičujeme se jím každodenně. Věříte? Nevěříte? Dokážeme si to vůbec představit? Těžko. A když Vám řeknu, že jsme si z biče upletli…  

síť tak uvěříte?

Sít. Přímo sítě, přímo globální sítě, internetové sítě a na ně napojené třeba finanční sítě, kamerové sítě...Neviditelné sítě kolem nás.

A potom jsme začali všichni hrát hru. Stali jsme se vlastně součástí jedné velké hry, kterou z dětství známe.

Rybáři rybáři, rybičky jdou.

To jsme ale věděli kdo je rybář. Ale kdo je rybářem teď? 

My jsme ty rybičky. My jsme tou kořistí. Dobrovolnou kořistí. Dobrým a volným rozhodnutím. Tohle nejsou rybářské sítě, ani velrybářské. Je to jedna globální síť v níž je lapena celá naše planeta. My všichni. Budiž.

Vše by bylo asi v pohodě, kdybychom měli možnost rybářům - korporacím říci. Co děláš s našimi informacemi, které na Tvé síti sdělujeme. Proč je shromažďuješ. Nestačí Ti, že jsem v Tvé síti lapen? Ty chceš ještě víc? Chceš moji Duši? Proč Tě zajímá kdy zapnu mobil, pc…, co si vyhledávám, kam chodím, kde a jak platím, co sděluji svým nejbližším…

CO TI JE DO TOHO? TO JE MÉ SOUKROMÍ.

Kde jsou ty časy kdy slavný Richelieu zvolal: Za vším hledej ženu. 

Nyní by zvolal: Za vším hledej peníze. 

Raději bych ženu.

Z myšlenek sepsal: Chalupský Pavel