Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Bim bam, bim bam...

13. 01. 2018 8:02:33
..bijí kostelní zvony se svojí vdechnutou pravidelností. Zvony jsou tu s námi od nepaměti. Ještě před pár desítkami let plnily svoji určitou společenskou a nejen společenskou funkci. Byly symbolem něčeho...

... co nám dnes chybí. Proč se nad nimi dnes zamýšlím? Není to náhoda.

Byl jsem včera ve městě a shodou okolností jsem procházel náměstím, když se v pravé poledne rozezněly zvony na nejvyšší kostelní věži v Čechách.

Náměstí bylo plné spěchajících lidí mezi které jsem patřil i já, a stejně tak spěchajících řidičů aut. Jen tak mimoděk jsem zaslechl krásný melodický zvuk zvonů, ale byl jsem v tu chvíli myšlenkami úplně jinde.

Najednou jsem šel kolem krásného auta u něhož právě otevírala dveře krásná žena. Také uslyšela zvony. Nenasedla, otočila se a zvedla své oči vzhůru ke kostelní věži. V tu chvíli jsem si znovu uvědomil, že slyším zvony – bim, bam, bim, bam v různých tóninách.

Žena stále hleděla vzhůru a na její tváři a očích byla vidět blaženost. Trochu jsem se zastyděl. Chceš také patřit do davu lidí, kteří bezmyšlenkovitě, nebo spíše s hlavou přeplněnou myšlenkami pobíhají po náměstí a neslyší tu krásu???.

Zůstal jsem stát a naslouchal. Naslouchal té kráse zvonů, které byly občas přerušovány hlukem kolem stále jezdících aut. Nebudu zde polemizovat o tom, že lidi na náměstí a to kdekoliv patří, a auta nikoliv. Když jsem se rozhlédl kolem sebe, byli jsme jediní, respektive dva. Slovy dvě lidské bytosti, které se dokázaly zastavit na dvě minuty a vypnout. Vypnout proud myšlenek a JEN naslouchat.

Kdo si to může dovolit? MY všichni. Když MY budeme chtít. Dokážete si představit, že spěcháte do práce, na smluvenou schůzku, jednání, k lékaři....na rande a přijdete o ty dvě minuty později a řeknete : Sorry jako, naslouchal jsem kostelním zvonům.

Pokud to nebude pochopeno, víme, že ti dotyční nestojí za to, s nimi jednat a ztrácet s nimi svůj životní čas. ONI totiž zatím nepochopili o co taky v životě jde.

Za vším hledej ženu a v duchu jsem té paní poděkoval, že mě vyvedla z davu.

Z myšlenek a prožitku sepsal: Chalupský Pavel

Autor: Pavel Chalupský | sobota 13.1.2018 8:02 | karma článku: 9.01 | přečteno: 182x


Další články blogera

Pavel Chalupský

Maškara vedle maškary.

Kdo z nás se alespoň jednou v životě nezúčastnil maškarní zábavy, či bálu. Jako děti jsme si vůbec neuvědomovaly, že nošení masek nás může doprovázet v našem životě. Jak?

21.7.2018 v 8:20 | Karma článku: 8.37 | Přečteno: 246 | Diskuse

Pavel Chalupský

A celý svět si oddechl.

Nebo spíš internet? Co teď bude zaplňovat stránky internetu, novin, televize? O čem se bude diskutovat na pracovištích a v hospodách? Nemyslím tím mistrovství světa ve fotbale, ale záchranu dětí z jeskyně v Thajsku.

11.7.2018 v 6:52 | Karma článku: 14.45 | Přečteno: 434 | Diskuse

Pavel Chalupský

To se nedá posloucat

Určitě jste to někdy taky slyšeli. To je to fakt strašný. To se nedá se poslouchat. To je k nevydržení, to je k zbláznění. Proč to nechceme slyšet. Proč se tomu bráníme. Proč děláme vše pro to, abychom to neslyšeli? Co?

26.6.2018 v 16:25 | Karma článku: 12.50 | Přečteno: 712 | Diskuse

Pavel Chalupský

Vážení snoubenci, ano.

Svatební proslovy a ceremoniály bývají podobné a v pár věcech se nelyší. Jsou vždy dojemné a ceremoniář pokládá vždy stejné otázky...

4.4.2018 v 7:26 | Karma článku: 8.09 | Přečteno: 266 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Renata Prokešová

Dobrovolníkem v izraelské armádě (2.)

Moc mě potěšil zájem o další článek o dobrovolničení v izraelské armádě. Nejčastějšími dotazy bylo, jak jsem se k tomu vůbec dostala, proč zrovna tam a co je potřeba proto, aby vás vybrali.

22.7.2018 v 23:09 | Karma článku: 8.16 | Přečteno: 155 | Diskuse

Kateřina Velíšková

Jsem z Ameriky, můžu dostat slevu? Aneb o amerických židech v Izraeli

V Izraeli si člověk občas překvapeně uvědomí, že na některých místech je slyšet americká angličtina víc než hebrejština. Vztah americké diaspory k Izraeli je totiž pro židovský stát nesmírně důležitý.

22.7.2018 v 19:00 | Karma článku: 17.14 | Přečteno: 603 | Diskuse

Jan Šik

Koncentrák Buchenwald I: Oběšencův strom

Slavný spisovatel Goethe při psaní svých básní rád sedával ve stínu rozložitého dubu. Nemohl tušit, že na něm jeho krajané jednou budou věšet a mučit vězně z nedalekého koncentračního tábora.

22.7.2018 v 18:00 | Karma článku: 13.96 | Přečteno: 469 | Diskuse

Tomáš Babický

Proč rozhodují média o vládě?

Rád bych se zde velmi důrazně a hlasitě zastal ministrů Taťány Malé a Petra Krčála, kteří byli pod tlakem médií zcela nesmyslně donuceni odejít.

22.7.2018 v 16:04 | Karma článku: 27.65 | Přečteno: 886 | Diskuse

Štěpánka Bergerová

Další ze smrtelných otázek: „Co budeš dělat ...?“

Řadím ji do „kopřivkových“ otázek, při kterých se naježím, obrátím oči v sloup, ale většinou, ovšem s přemáháním, ze slušnosti odpovím.

22.7.2018 v 16:01 | Karma článku: 10.67 | Přečteno: 475 | Diskuse
Počet článků 316 Celková karma 11.77 Průměrná čtenost 403

Zápisník vnitřního zpravodaje.

Pracoval jsem 31 let jako policista. Tuto práci jsem vnímal jako službu pro občany. Po odchodu od policie jsem se začal hlouběji zamýšlet nad podstatou lidského bytí a života na Zemi, vztahu k přírodě, vztahům mezilidským a partnerským. Nechci kohokoliv poučovat, jenom nabízím jiný, trochu neotřelý pohled na daná témata.





Najdete na iDNES.cz