Každý den taky Slunce nesvítí.

Tak tuhle větu neřekl Galileo, ani Koperník. Řekl mi ji jeden můj známý po mé otázce jak jde život. Možná byl zrovna pesimisticky naladěný, nebo spíše vnitřně rozladěný.  

Nebudu se zaobírat našim rozhovorem, ale zaujala mě věta, že Slunce taky každý den nesvítí. Tak to je pro mne novinka. Žiji celý život v domnění, že naše Slunce, otec Slunce svítí každý den, už několik miliard let a ještě podle vědců pár miliard let svítit bude. A najednou se dozvím, že každý den nesvítí.

Tak mu s nadsázkou říkám kamaráde, Slunce svítí přece každý den, i když ho za mráčky nevidíme, ale to nám přeci nemůže kazit náladu. Den je pořád stejný, jen MY k němu přidáme plusové, nebo mínusové znaménko. Je zajímavé, jak nás jen zdánlivá nepřítomnost Slunce dokáže rozladit. Jako se na obloze roztáhnou mraky, tak se mraky roztáhnou i nad naší náladou, pocity a najednou máme zkažený celý den.

To je úžasný, jak pána tvorstva na této planetě, na Matce Zemi, dokáže tohle vykolejit. Vždyť je to přeci na nás, zda dokážeme udržet vnitřní klid a mír v Duši. Své emoční výkyvy raději lehce svedeme na něco – někoho jiného dle rčení, že Slunce taky každý den nesvítí.

Můžeme si k tomu ještě přidat rčení že každý den není posvícení. Tahle rčení jsou z kategorie negativistických. A je to.

Chápu a rozumím jim. Sám jsem je mnohokráte používal a nejen to. Vyslovoval jsem jimi vlastně svoji životní filozofii, svůj vnitřní pohled na svět a život. Od určité doby již nejsou v mém slovníku, protože jsem změnil svoji životní filozofii, svůj vnitřní pohled na život. A je to.

Je to ve své podstatě jednoduché, ale naše životní návyky, myšlenkové vzorce nás neustále vedou stereotypní cestou

Dalším příkladem je rčení mám den blbec. Kolikrát jsem jej taky používal, než jsem si uvědomil, že žádný den není blbec. I když si myslíme, že se nám v tom dni nic, ale vůbec nic nepovedlo, ba naopak, doporučuji si před spaním, když jsme v klidu, detailně probrat celý den. Od probuzení do ulehnutí. Dělám to už pravidelně a vždy, opakuji vždy najdu něco, co se mi povedlo. Stačí sebemenší maličkost.

Pak to není den blbec, ale krásně prožitý den, za který bychom měli být vděční.

Z myšlenek a života sepsal: Chalupský Pavel