Všechno už bylo řečeno.

Bla, bla, bla. Taky máte ten pocit? Záplava slov ze všech stran. Moudra nad moudra. Dříve bylo slovní předávání myšlenek, poté knihy. Dnes je to lavina.  

Lavina slov, lavina informací. Jako lidé máme tendence k zapomínání. Obzvlášť, když jsme dennodenně informacemi zahlcování. Není divu. Pořád se snažíme říci cosi nového, ale jen to zabalíme do jiného hávu. Pak hurá. Zaplavíme tím internet. Knihkupectví neee. Stejně už málokdo čte něco o více jak dvou stránkách.

Jsou to novodobé hry. Mocenské hry. Jako za starého Říma. Dejte lidu, lůze, nejprve chléb a potom hry. Dneska rádoby informace. Chléb většina lidí na planetě má, tak jsme dostali informace různého žánru v podobě internetu. Ten už většina lidí na planetě také má.

Tak co vlastně ještě chceme. Břuch si nějak naplníme, spíše zaplácneme průmyslově vyrobenou potravinou, to abychom zahnaly nějaké chmury, a hurá za informacemi. Kam jinam než na internet. Máme ho už v telefonu, v televizi, v počítači, v tabletu, v autě, ve vlaku a autobusu, i v letadle.

Pořád tam něco hledáme. Že by hlad po informacích? Hlad po vzdělanosti? Hlad po senzacích? Hlad po dezinformacích? Hlad po PRAVDĚ? Čert a internet aby se v tom vyznal.

Hlad v našich zeměpisných šířkách už mnoho let neznáme a pravdu také ne. Proto ji stále hledáme a doufáme, možná věříme, že jednou, jednou ji tam najdeme.

Nu dobrá. Ale jak vypadá ta PRAVDA. Vždyť každý z nás má vždy tu svojí pravdu, ne ten druhý. Dokážeme se za pravdu i bít do krve, vést války, a pak jim říkáme války spravedlivé. Celými lidskými dějinami se táhne nit hledání pravdy.

Přitom vše už dávno bylo řečeno. Srdcem válku nerozpoutáš. Hlavou ano.

Pravdu vždy najdeme ve svém srdci, ne v hlavě.

(citát starý tisíce let)

Z myšlenek sepsal: Chalupský Pavel