Neptej se pořád.

Chtěl bych ctěné čtenáře upřímně požádat, aby na tuhle větu pokud možno zapomněli. Je to věta, která patří do kategorie zaklínacích. Do těch, které mohou poznamenat na celý život. Koho?  

Mám na mysli zejména naše děti a vlastně mnohé z nás. Však to znáte. Jakmile začnou děti mluvit, čekají nás stovky otázek denně. I mně se z toho někdy točí hlava, když mám vnuka dva dny doma. I díky němu se učím velké trpělivosti, oprašuji všelijaké, skoro zapomenuté znalosti ze všech možných oborů. 

Uvědomuji si, že zejména pro maminky není jednoduché celé dny stále odpovídat na všetečné otázky. A že leckdy překvapí, nebo přivedou do rozpaků. Přesto prosím vydržte a nepoužívejte tu zaklínací větu.

Pak přijde povinná školní docházka. Jak říká klasik, povinná je ta docházka. Vzdělání je asi šumák. Však je také je postavené na pravém opaku. Nevyptávej se, nebuď zvídavý, jen neustále opakuj naučené fráze. Jen se něco nauč nazpaměť a odříkej. Jen neklaď učiteli žádné otázky. Celé hodiny mlč, mluv, jen když budeš vyvolán a pak odříkej to, co chce učitel slyšet. Osnovy jsou základ. To je mantra, skoro zákon.

Takhle nás všechny systém semlel. Byl jsem xkrát na různých přednáškách, besedách, a když jsme byli požádáni zda má někdo dotaz, otázku, mlčeli jsem všichni jako ve škole. Seděli jsme jak zařezaný. Ovládl nás strach. Strach ze ztrapnění, nejistota z veřejném dialogu. To nás přece ve škole neučili. Mnohdy ani doma.

Nenaučili jsme se mít vlastní názor na věc a umět jej veřejně diskutovat a obhajovat. Nepočítám do toho anonymní sociální sítě, tam jsou mnozí hrdinové.

Pro rozvoj celistvé osobnosti je proto velice žádoucí rozvíjet již v našich dětech zvídavost, chuť se ptát, chuť po vědění a vysvětlování, chuť po diskusi, chuť po osobní důležitosti. Vydržme to a odpovídejme. Tím vším podporujeme růst zdravého sebe vědomí. To by měla být naše mantra.
Jenom sebe vědomí lidé jsou známkou a zárukou zdravé a sebe vědomé společnosti. 

Ne stádem.

Z myšlenek sepsal: Chalupský Pavel