Jak si udělat radost.

Těch možností je nepřeberné množství. Někdo si zajde do oblíbené kavárničky, někdo do přírody, někdo za známými, někdo si něco koupí, někdo….Je to naše volba. A co takhle udělat radost…  

druhým?

Sdílená radost je několikanásobná radost. Nemyslíme tím jen na sebe, ale radost rozdáváme, šíříme, kultivujeme a tím obohacujeme nejen sebe. Kdy se nám naposledy něco takového přihodilo?

Nemusíme cíleně přemýšlet komu radost uděláme. Někdy je to blik. 

Jdu po ulici a pravidelně zde potkávám dvojici, která se každodenně stará o úklid veřejného prostranství. Každý den táhnou svoji popelnici, lopatu a koště. Jejich oranžové vesty svítí široko daleko. 

Blik. Okamžitý nápad a jdu do nedaleké pekárny kde kupuji dva koláčky. Prosím zabalit každý zvlášť, říkám prodavačce. Poté je daruji lidem, kteří se  starají o čistotu našeho veřejného prostoru. 

Jsou potěšeni a překvapeni. Poděkovali. I já jsem jim poděkoval za jejich každodenní práci pro nás všechny. Jen si zkouším představit, jak by ulice už jen po pár dnech vypadaly. Hrůza. 

Třeba by to neškodilo. Třeba. Třeba by si někdo uvědomil, jak je i jejich práce pro nás všechny důležitá a svým způsobem nepostradatelná.

Odcházel jsem naplněn radostí. Je to krásný pocit. Přeji ho i Vám.

Z myšlenek a prožitku sepsal: Chalupský Pavel