No víte pane Chalupský karmovala jsem. S pár výhradami. Jsem matkou, dokonce dvojnásobnou - a byla jsem dvacet let vrcholovou manažerkou. Povedl se mi malý zázrak - vychovat a připravit do života obě své děti tak, aby na nás dnes nebyly závislé, uměly vychovávat své děti a hlavně rozlišit, za co v životě stojí obětovat čas a za co ne. Nikdy bych to nedokázala - ani bych se nepokusila - bez svého manžela, který pracoval na dvanáctky, a tak měl příležitost být s dětmi doma mnohem víc, než já. Dávám Vám za pravdu, dodnes mě to je hodně líto. Asi to bylo líto i dětem, ale v období, kdy je matka nejvíc vychovává a ony jí nejvíc potřebují, je matka v roli přísného učitele. Zní to blbě, ale je to tak. Mluvím o momentech, kdy dítě nedělá správnou věc, ale je neskonale roztomilé. Tatínkové se rozplývají, a pak tedy má správná matka v pravou chvíli napomenout. Postupně se děti dostávají do iluze, že maminka je malý dráb a tatínek na hraní. Víte až za mnoho let, když mají vlastní děti pochopí, že je to tak dobré, a že i ten dráb by pro ně dýchal. Mé nejstarší hočičce je letos 40. Syn o dva roky mladší. Rozumíme si navzájem tak, že by nám každý záviděl. To všechno v situaci, kdy jsem dvacet let (!) po revoluci působila jako hlavní účetní středních a nakonec velkých nadnárodních firem se zahraniční účastí. Asi úspěšně, protože mě nikdy nikdo ani nežaloval, ani nevyhodil, skončila jsem prostě syndromem vyhoření. Naštěstí jsem se z toho vzpamatovala a teď zažívám 10. rok báječný důchod. Prostě jsem si i já konečně uspořádala hodnoty. Ale něco Vám řeknu - ani jednoho roku z těch dvaceti nelituji. Převáděla jsem u 4 společností kompletní účetnictví na zcela nový SW a bylo to dobrodružství. A moc krásná práce. Rozhodně nejen o penězích. Těch ostatně měli finanční ředitelé a ředitelé firem mnohem víc, ale vsadím se, že si práci zdaleka neužívali tak, jako já. Jsem šťastná žena - měla jsem milovanou práci a milovanou rodinu současně. Tak je to. A teď mohu s dobrým svědomím karmovat.

Dobrý den paní Šumová. Děkuji za Váš velice otevřený názor, kterému plně rozumím. Díky Bohu jsem se nezamýšlel nad Vašim životním a pracovním příběhem, ale příběhem jiné manažerky. Přeji Vám a Vaší rodině vše co potřebujete a Vy víte co tím je myšleno. Chalupský Pavel

Nerodíš, neřeš.

Dobrý den paní Korbelová. Díky za Váš názor. Máte pravdu, nerodím. Asi jako muž bych to nezvládl. Přesto mi dovolte vyjádřit svůj názor. Děkuji a přeji s ...Chalupský Pavel