Problém je, že jsme živočišný druh, který se jako ostatní, musel udržet při životě lovem. Teď myslím ty dávné doby, kdy se utvářely základní složky genomu, ještě než jsme se stali sběrači. A kousek násilí je v každém z nás. Jen u někoho více a u jiných téměř žádná stopa. Máme je v genech, a není to pro nás žádná omluva. Ne pro druh, kterému byl do genomu zakomponován také rozum a cit, schopnosti své vášně a pudy přizpůsobovat prostředí. I to jsou vlastnosti, možná ty nejdůležitější, které lidem umožňovala přežít. A to je také to, proč bychom měli být schopní, udržet násilí, které už vlastně nepotřebujeme k přežívání, pod kontrolou. Vůči komukoliv i čemukoliv. A za každých okolností. Nejen vůči živým tvorům. Násilím je např. také vandalství vůči výsledkům lidské práce. Například.

Zdravím a děkuji za názor. S tím se dá jen a jen souhlasit. Násilí má mnoho podob. Naše geny za ty roky přece jen trochu zmoudřely. Chalupský Pavel